Model Transgas - DA II pováleční architektura

Práce mimo ZAN, která je exkurzemi a modelováním stejně nabytá?

Zveřejnit ji?..

Zveřejňuji!

Jedná se o alternativní cvičení k přednáškám z Dějin architektury, které se věnuje poválečné architektuře.

Minulý semestr jsem s Ivanou Turkovou na semináři zpracovávaly písemný medailon a kartu o Nové scéně, k níž jsme pořizovaly vlastní i archivní fotografie, rozhovor i doprovodné dokumenty (viz exkurze Nové scény).

Nyní se stáváme modeláři. Nejsme zrovna troškaři a v našem čtyřčlenném tým, jehož leaderem  je Petr Foukal a neméně důležitými členy - Ivana Turková, Eliška Salzerová a Anna Golubeva.
 Zpracováváme model velice diskutovaného transgasu. Spolu s ním modelujeme Federálním shromážděním a objemovými budovami národního muzea, blokové zástavby a původně zamýšlené hlavní magistrály. Náš model bude ojedinělý a třeba se podívá i do světa.

Věnujeme se "prágerovskému rukopisu". Zvírazňujeme konstrukci. Používáme plexisklo. A jsme extrémě originální. Vnitřkní kostra je také z plexiskla, nicméně je nasprejovaná fosforeskující barvou, takže ve tmě svítí.


Sami jsme zvědaví, jak práce bude pokračovat. Snad jsme krizovou část zkoušek a omylů již překonali.

Vylaserované části čekají na slepení.

Plexi vyžaduje přesnost, trepělivost a rukavice.

Doufám, že i takováto iniciativa studentů napomůže k tomu, aby transgas nebyl zbourán a stal se kulturní památkou. Na přednášce Rostislava Šváchy bylo řečeno, že kvůli nenávisti, kterou chováme  k socialismu, potažmo komunismu, je v podvědomí lidí často nenávist doby vtisknuta budovám, jež se v oné době postavily. Zaslepeně je necháváme přestavovat a v tom horším případě bourat. Zkrátka hodnocení "líbí" * "nelíbí" není dostatečný argument. Je třebá znát souvislosti. Měli bychom se řídit heselem sametové revoluce "nejsme jako oni". Ideologický ikonoklasmus je důvodem pro zachovávání památek normalizace.

Aktuálně máme vymodelovavou konstrukci jedné ze čtyř budov Transgasu.

Svítí ve tmě.

 * foto Ivana Turková