Exkurze Hlavní nádraží

Druhou exkurzí v tomto semestru s poválečnou architekturou bylo navštívení Hlavního nádraží. 

Josef Fanta je autorem množství staveb, interiérů a rekonstrukcí historických památek. Je zde patrné jeho náboženským založení – realizuje řadu hřbitovů, pomníků, hrobek, oltářů, monstrancí, kněžských ornátů, sgrafit a fresek.

Josef Fanta byl přímým žákem a spolupracovníkem Josefa Zítka a Josefa Schulze. Byl všestranným umělcem - architektem význačných budov i dokonalých interiérů, památkářem, designérem výrobků ze dřeva, keramiky, kovu i textilu, byl uznávaným malířem navrhujícím též fresky a sgrafita, publicistou, pedagogem a organizátorem výtvarného dění. Patřil mezi kultivované architekty české novorenesance, posléze se stal předním představitelem české secese.  Právě v  jejím duchu se neslo pražské Hlavní nádraží, kterému se pro jeho vzhled říkalo "zámecké nádraží“.

Zde je velmi zajímavý rozhovor o historii nádraží s průvodkyní s Alenou Kačálovou.


http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/hlavni-nadrazi-v-praze-nejvetsi-ceska-secesni-pamatka

*Foto seminář poválečné architektury

Exkurze Karolinum

Na semináři poválečné architektury zpracováváme Karolinum, respektive, přestavbu Jaroslavem Fragnerem. Na této práci spolupracuji s Davidem Jánským. Pro všestranné vypracování textového medailonu děláme rozhovor s Benjaminem Fragnerem, pracujeme s archivními materiály a navštívili komentovanou prohlídku, která se konala k 700 letému výročí narození Karla IV. Prohlídka byla velice komplexní. Dozvěděli jsme se veškerou historii, která se Karolina týká, včetně vážených osobností zde působících. V našem očekávání bylo se, co nejvíce dozvědět o Fragnerovi, a i na to došlo. Skupinku přibližně 30 zvědavých návštěvníků prováděl a odpovídal na jejich zvědavé dotazy profesor Jan Royt.

Na fotografiích stojí za uvědomění si s jakou citlivostí pan architekt Fragner přistupoval k řešením. Mě osobně velice působícím přijdou zaoblené hrany, jež můžeme vidět hlavně na nábytku, ale i zábradlí a svítidlech. 

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení. Náleží pražské univerzitě od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity, král Václav IV. V letech 1946 1968 byl celý areál rekonstruován Jaroslavem Fragnerem a v letech 1996 - 1998 ve stejném stylu upraven architektem Tomášem Šantavým. V současnosti je Karolinum sídlem rektora a centrálních institucí UK. Zasedá zde akademický, senát, a konají se zde promoce a imatrikulace.

Zázemí pro tenisty. ANO či NE?

Abychom měli předsatvu, jak celkem moderně lze vyřešit sportovní zařázení pro tenisty, šli jsme se podívat na tenisové kurty na Kotlářku, které jsou pod správou ČVUT.

Rozhodla jsem se, že ve své klubovně tenistům vybuduji šatny, záchody a sprchy. Dalším důvodem pro zakomponování i sportovní části je ten, že inspirací je kulturně sportovní středisko. Také, že moje stavb na první pohled evokuje tribunu. Přijde mi to vhod a tak stavba bude o to více tvarově smysluplná.

Další inspirativní principy vnitřního prostoru

model Federál - začínáme - plány máme

Plány jsem v rámci naší badatelské činnosti poválečného semináře DA získaly od 

doc. ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc. S kterou jsem se setkali v archivu Národní galerie. Tyto podklady použijeme pro model, ve kterém chceme zvýraznit konstrukce, stejně jako tomu bylu u Transgasu. Naprosto skvělou věcí je fakt, že na fotografiich můžeme také vidět, jak měla původně vést Magistrála.

východní pohled - je vidno jak si Prager dal záležet na tom, aby Federální shromáždění "lícovalo" římsu Národního muzea

Statický systém nosníků - "klasický Prager"

Situace s původně zamýšlenou magistrálou

archivní foto ze stavby

letecký pohled 70. léta

letecký pohled 2005

půdorys střechy, bokorys

model (již neexistuje)